Karnosin a sport

Při sportu je důležité působení karnosinu především na svalovou soustavu. Ovšem stárnutí organismu a snížení pH ve svalech způsobené akumulací kyseliny mléčné vede ke svalové únavě a vyčerpání. Karnosin tomuto procesu zabraňuje. 

V roce 1953 další ruský vědec S. E. Severin  poukázal na pufrovací schopnosti karnosinu vůči kyselině mléčné, která se hromadí v pracujících svalech a způsobuje jejich únavu, snížení síly a vytrvalosti a zpomaluje regeneraci. Karnosin pomáhá udržovat acidobazickou rovnováhu ve svalech. 30 % celkové pufrovací kapacity organismu představuje karnosin. Současné studie potvrdily, že zvýšená koncentrace karnosinu vede ke zvýšené pufrovací kapacitě pro H+, tj. že karnosin reguluje (pufruje) vnitrobuněčnou kyselost (pH). Je důležité, že tuto vlastnost karnosin má, i když se podá před cvičením.

Vzhledem k faktu, že s postupujícím věkem klesá také koncentrace karnosinu v organismu, můžeme takovému procesu zabránit suplementací této látky, a přispět tak k obnově síly, vytrvalosti, odolnosti i urychlení regenerace. 

Při nedostatku karnosinu navíc přestává fungovat kalciová pumpa – kalciové kanály se začnou uzavírat. Dostatečné množství karnosinu udržuje tyto kanály ve svalových buňkách otevřené, a tím pomáhá také správnému chodu kalciové pumpy. Karnosin zabraňuje veškerým spouštěčům těchto nežádoucích jevů. Vzhledem k faktu, že není považován za doping, považuje se za vhodný doplněk stravy nejen pro seniory, ale také pro sportovce. 

Karnosin také chrání svaly tím, že z těla odplavuje reaktivní aldehydy, které vznikají při sportu i body-buildingu peroxidací lipidů a potlačuje karbonylaci. Minimální koncentrace karnosinu je studiemi určená na 2,5 mM pro zastavení peroxidace lipidů a 1.0 mM pro potlačení karbonylace. Takové koncentrace karnosinu je podle studií možné dosáhnout od několika měsíců po třináct měsíců. Při podávání stravy obsahující 1.8 % karnosinu stoupá jeho koncentrace ve svalech až 5krát již po 8 týdnech.